It's Our Beggining, Caroline ► 8. Kapitola

16. března 2014 v 16:57 | Tew* |  It's Our Beginning, Caroline
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Klaus & Caroline
Hl. postavy: Klaus, Caroline, Elijah, Marcel, Rebekah, Katherine
Vedlejší postavy: Elena, Damon, Stefan, Bonnie, Tyler....
Anotace: Caroline se dozvěděla o upírech od jedné ze svých nejlepších kamarádek, která je shodou okolností čarodějka. Jenže co se stane, když záhadný cizinec bude chtít vědět vše o jejích přátelích a ji samou si oblíbí tak, že se Caroline ocitne v letadle, místo ve své posteli v Mystic Falls?
Tew*: Další kapitolka, snad se bude líbit a budete komentovat, budu za to moc ráda. :)

Minulou kapitolku jste poctivě komentovali a těch 6 komentářů se tam objevilo! :) Opravdu mě to potěšilo a doufám, že u této kapitoly budete komentovat taky. :) Jelikož zvyšuju! Za méně než 7 KOMENTÁŘŮ, nepřibude další kapitolka. :) Tak snad budete komentovat a já pak hned přidám zase další kapitolu. :)


,,Jeďte domů, prosím." Požádala jsem své nejlepší kamarádky a jejich doprovod. Moje oči byly zarudlé od pláče. Elena plakala, byla jako jedna velká, otevřená přehrada. Bonnie se držela, ale viděla jsem, jak i ona má na kahánku.
,,Ne-neopustíme tě," škytla Elena mezi vzlyky a Damon ji k sobě jen přitulil. Ona zabořila tvář do jeho hrudi, přitiskla se k němu a rozplakala se znovu.
,,Elena má pravdu, Car. Nedáme tě," řekla Bonnie a první slza jí stekla po tváři.
,,Musíte, protože já nechci, abyste zemřeli. Neměla jsem předtím poprvé vůbec utéct," řekla jsem nešťastně. ,,Kdybych to neudělala, tak bychom nebyli na útěku a… prostě... jeďte domů, pozdravujte.. pozdravujte mámu," vzlykla jsem nešťastně při vzpomínce na mámu. Šerifku města Mystic Falls. Liz Forbesovou. Kousla jsem se do rtu, abych zahnala vzpomínky. ,,Postarejte se jedna o druhou a ať na vás ti dva dávají pozor," požádala jsem své kamarádky a pak jsme se hromadně objali. Dokonce i Salvatorovi se přidali. S posledním uslzeným pohledem jsem se vydala ke Klausovu hummeru. Slyšela jsem, jak se holky rozplakaly úplně a kluci je vzali do auta. Klaus mi otevřel dveře. Nenávistně jsem si ho prohlédla a pak jsem vlezla na místo spolujezdce, jelikož mne chtěl Klaus mít pod dohledem. A on byl řidič. Elijah si sedl dozadu s Katherine, která celou dobu mlčela. Byla jsem za to ráda, protože jinak bych jí asi praštila. Dobrá, přiznávám. Nemám ji ráda, ne a ne!
,,Myslíš si, Niklausi, že tu ženu napadl ten hybrid?" zeptal se Elijah po chvíli tichosti v autě. Zpozorněla jsem. Hybrid?
,,Je to možné, krvácela." Připustil Klaus a položil si ruku na mé koleno. Uhnula jsem, ale on mne chytil pevněji a nepouštěl. Zamračila jsem se.
,,Napadl ji upír nebo nějaký blázen. Měla úplně roztrhaný krk, je div, že ještě žila," zamumlala jsem.
,,Tak v tom případě to bude nejspíš ten hybrid. Dal jsi mu krev Katariny a on ti pak utekl. Asi měl hlad a široko daleko nebylo nic víc, než ta pumpa." Nabídl možnost Elijah.
,,Hybrid?" zeptala jsem se. Tedy spíš jsem se odvážila ozvat.
,,Můj první hybrid. Z vlkodlaka jsem vytvořil upíra. Hybrida. Zbavil jsem ho jeho prokletí." Řekl Klaus, jako kdyby ho tenhle čin měl vynést až do nebe. To tak!
,,A on ti utekl a málem zabil tu ženu," odsekla jsem. Katherine se ušklíbla a zavrtěla hlavou, to jsem viděla. A Klaus zesílil sevření na mém koleni. ,,Zdá se, že i jako upírka můžu mít modřiny," řekla jsem do prostoru, jako kdybych si povídala sama se sebou a on povolil svůj stisk.
Seděla jsem v obývacím pokoji, tedy, v tom obřím pokoji, který se měl tak nazývat v tom přepychovém domě, který byl jako zámek. Stěny tady byly bílé a na nich několik obrazů, většinou Klaus s Elijahem. Dokonce tam byla i nějaká blondýnka a poté ještě jeden mladík. Musím uznat, hodně sexy chlap. Samotný pokoj byl docela moderní až na pár věcí, které byly starší.
,,Tady máš krev, kdo ví, co ti dali." Objevil se u mne Klaus se sklenkou rudé tekutiny. Pochybovačně jsem si ji od něj vzala.
,,Díky," zašeptala jsem. I když ho nesnáším, slušné vychování přece jen vyhrává. Dívala jsem se na krev ve sklence. Počáteční nevolnost přešla a nastal hlad. Chtěla jsem tu krev vypít na jeden doušek, ale takovou radost Klausovi rozhodně neudělám. Odložila jsem sklenku na konferenční, skleněný stolek a založila si trucovitě ruce na hrudi.
,,Vypij ji, vím, že máš hlad." Řekl Klaus naštvaně a podal mi sklenku zpátky.
,,Podávej mi ji dál a budeš mít co dělat dostat krev z toho tvého bílého chlupatého koberce." Zavrčela jsem směrem k němu naštvaně. Klaus se zamračil a odložil svou sklenku. Přešel ke mně a vzal mne za bradu tak, abych se mu musela podívat do očí.
,,Vypij tu krev v té sklence, co jsem ti dal." Řekl hlasem, kterého by se každý bál. Jo, já se taky bála, ale hlavně jsem na něj překvapeně koukala, když jsem si tu sklenku brala a pila krev v ní. On mě ovlivnil? Do háje, jak to?
,,Grázle," zasyčela jsem naštvaně a odložila prázdnou sklenku. Olízla jsem si rty, abych někde nenechala krev. Klaus mne bedlivě pozoroval. Každý pohyb mého jazyka na mých rtech. Že bych toho blba poškádlila? Haló! Spící flirtující Caroline! Vzbuď se! Volala jsem v mozku. Světélko v její mozkové komůrce se rozsvítilo a flirtující Caroline se svůdně protáhla. Jo, ta spala dlouho.
,,Není ti po té krvi líp, upírčátko?" usmál se Původní, jako kdyby mne neslyšel. Fajn, jde se hrát.
,,Mnohem, děkuji ti." Řekla jsem svým nejsvůdnějším hlasem a protáhla se, abych dala vyniknout svým křivkám. Uviděla jsem, jak mne Klausův pohled doslova hltá. Usmála jsem se a postavila. ,,Je už pozdě, jsem unavená, dobrou noc." Řekla jsem klidně a upíří rychlostí se přemístila na vršek schodů, nevěděla jsem kterým směrem se mám vydat. Do mého bývalého útočiště a nebo dle příkazů Klause, k němu do ložnice? Jo to tak. Jeho ložnice je pro mne tabu! S velkým T!
,,Ložnice pro nás bude teď nejvhodnější." Zašeptal mi hlas do ucha, až jsem sebou trhla. Tohle nebylo v plánu ani trochu.
,,Nemyslím si," odpověděla jsem v poklidu a vydala se na druhou stranu, ale Klaus mne vzal za ruku a táhl mne do jeho ložnice. Marné pokusy o to, se dostat z jeho sevření. Vedl mne do své ložnice dál a já se rozhlížela. To je ta chodba nekonečná?! Uf, není. Jeho dveře byly poslední a největší. Otevřel obě křídla dveří a nechal mne vstoupit. Ohromeně jsem zírala na ložnici, kde se na stropě tkvělo velké zrcadlo, takže se vše odráželo. Postel byla černě lakovaná s černými saténovými přikrývkami. Tady byly stěny rudé, skoro krvavé a snad na každém kousku stěny byl pověšený obraz. Zvědavě jsem si to tu prohlížela, že jsem ani nezaregistrovala zavřené dveře do doby, než jsem uslyšela cvaknutí zámku. Tohle není dobré. Ani trochu dobré.
,,Pěkné obrazy," řekla jsem do ticha a zhoupla se na patách.
,,To jsem maloval já," přiznal Klaus a přešel za mě. Objal mě jednou rukou kolem pasu a druhou mi shrnul vlasy na stranu. Začal svými rty klást polibky na můj krk. Teda, má úžasné rty... hmm… nevědomky jsem zavrněla a on toho využil a přetočil si mě čelem k sobě. Pohladil mne rukou po tváři a pak spojil své rty s mými ve vášnivém polibku. Přistihla jsem se, jak se nebráním. Já jsem mu ten polibek dokonce oplácela a tiskla se k němu. Kruci, co já to vlastně dělám? Forbesová?! Nemysli na ty delikátní rty a na to umění líbat. No tak! Vzchop se! Ne, že se necháš povalit na postel, to by zašlo už moc dal- pozdě! Kruci! Klaus mě položil pod sebe na postel a stáhnul mi mé tričko. Hned však naše rty spojil znovu do těch úžasných polibků. Najednou mě svrběly ruce v touze po pocitu jeho kůže pod mými dlaněmi. Kruci, jsem blázen! Diagnóza určena!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu

KLIK :)

Komentáře

1 Alexis8301 Alexis8301 | E-mail | Web | 16. března 2014 v 17:21 | Reagovat

A jak sa bránila! :D :D Srdcervúce lúčenie to bolo! Skoro si ma rozplakala! :-( A prečo mám taký pocit, že ten hybrid na úteku, sa stretne s Caroline? A nie práve na priateľský pokec? :D :D

2 :)) :)) | 16. března 2014 v 17:26 | Reagovat

Úžasné!! :-D

3 Tew* Tew* | Web | 16. března 2014 v 17:30 | Reagovat

[1]: Díky :) A potká ho, ale bude to.. překvapující. :D

4 Perla Perla | Web | 16. března 2014 v 17:42 | Reagovat

Poslala som ti e-mail. :)
Čo sa týka časti... WAU! To bola pecka! Nečakala som toľko sĺz, nakoľko verím, že predsa len im to nevydrží a keď sa dá Klaus dokopy s Car a budú spolu dlhšie, myslím, že pôjdu do MF možno na návštevu. :D
Ako sa bránila moja zlatá... skoro by som jej aj uverila, že ho naozaj nechce pobozkať, kebyže neviem, aká je. :D
Teším sa veľmi pekne na ďalšiu kapitolu.

5 bara bara | 16. března 2014 v 18:31 | Reagovat

super moc prosim pridej dnes jeste jeden dil :-)

6 Verca Verca | 16. března 2014 v 18:39 | Reagovat

Napadl mě, aby onen hybrid nebyl Tayler, ale to je blbost. :-D Jinak se ti moc povedl ten konec :-)

7 Tew* Tew* | Web | 16. března 2014 v 18:46 | Reagovat

[6]: Jsi moc chytrá a já myslela, že to udržím v tajnosti! :D Jinak děkuju. :)

[5]: Další přidám opravdu až po těch komentářích nejspíš. :)

8 Ivina Ivina | 16. března 2014 v 20:19 | Reagovat

Krásne napísaná časť:D Nakoniec uznala, že pred Klausom sa ujsť nedá...a ten koniec ma dostal. Diagnóza určená :-)

9 Erin Erin | 17. března 2014 v 9:54 | Reagovat

díky zvýšené upírské emoce :-D  :-D  :-D moc se těším na další díl ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama