It's Our Beggining, Elena ► 9. Kapitola

2. března 2014 v 10:10 | Tew* |  It's Our Beginning, Elena
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Damon & Elena
Hl. postavy: Damon, Elena, Stefan
Vedlejší postavy: Jenna, Jeremy, Bonnie, Caroline, Katherine, atd...
Anotace: Elena je obyčejná dívka, která se stále vyrovnává se smrtí svých rodičů. Ve škole poznala tajemného Stefana a myslí si, že on by jí možná pomohl přemoct srdcebol. Líbí se jí, ale líbí se ona jemu? A navíc jí začínají chodit růže od tajemného cizince. Kdo zatím je? Jak se vypořádá se všemi novinkami? A co když tajný ctitel nebude vysněným princem na bílém koni, jak si myslela?
Tew*: Tahle povídka je převedená z mého předešlého blogu, kde zůstala nedokončená, takže sem ji budu přidávat až do konce. :) Snad se bude líbit. :)
Budu ráda za každý komentář! :)

Doma jsem byla rychle. Autem to šlo opravdu rychle, ne jako pěšky. Zalezla jsem do svého pokoje, kufr nikde, zamkla se a lehla si na postel. Nevěděla jsem co dělat. Jak mám zachránit svou kamarádku. Nevěděla jsem nic až na jednu věc. Až potkám Damona, jednu mu vrazím. Tedy spíš mu vrazím nějaké dřevo do srdce! Mé myšlenky utnul zvuk zvonku. Spěšně jsem se podívala do zrcadla a poté jsem odemkla. S nádechem jsem seběhla schody a otevřela dveře. Stála tam Caroline, oči měla rudé od pláče.
,,Caroline!" vyděšeně jsem k ní přešla a objala ji. Ona mé objetí oplatila a plakala. ,,Jsi v pořádku?" zeptala jsem se a šla dovnitř, ona za mnou. Ohlédla jsem se po venku, ale nikdo nikde. Polkla jsem a zavřela dveře. Usadila jsem Caroline na židli do kuchyně a začala jsem dělat kávu.
,,On mě kousnul!" vzlykla a otřela si slzy. Překvapeně jsem k ní přešla.
,,Ty si to pamatuješ?" zeptala jsem se nejistě. Pohlédla na mě pohledem plným bolesti a překvapení.
,,Ano, jak bych nemohla zapomenout na to, že mě Stefan Salvatore pokousal?! Vždyť je to upír!" vykřikla skoro.
,,Stefan?" zalapala jsem po dechu, který mi najednou úplně došel.
,,Stefan," potvrdila má kamarádka.
,,Ne, byl to Damon," zavrtěla jsem hlavou a rozešla jsem se ke dveřím. Caroline se ani nepohnula, nic neřekla, jen tam zůstala sedět. Zvláštní. Otevřela jsem, vzala klíče a vyšla ven. Okamžitě mě obklopila mlha hustá jak kaše. Poplašeně jsem se rozhlédla. Neviděla jsem si snad ani na špičku nosu, takže to fakt byla mlha jako hrom! Pomalu jsem ucouvla. Došla jsem moc daleko. Na dům jsem neviděla, jediné co jsem slyšela, bylo prásknutí vchodovými dveřmi. A sakra! Vydala jsem se za zvukem.
,,Říkal jsem si, že pokud ti ji pošlu, tak se rozhodneš ji chránit ve svém domě a sama se vydáš do jámy lvové." Zasmál se Damon. Proklatá mlha, neviděla jsem nic, tak jak jsem měla vidět toho proklatého upíra?!
,,Co jsi jí to provedl?" zvolala jsem do mlhy.
,,Trochu jsem jí pozměnil vzpomínky, nic zvláštního." Mlasknul netrpělivě jazykem až moc blízko mě. Vystrašeně jsem couvla a narazila tak do jeho pevné hrudi.
,,Ty jeden, upíre!" otočila jsem a praštila ho do hrudi. Ani to s ním nehnulo. Jen jsem uslyšela pobavené uchechtnutí a už mě k sobě držel zády, ruce v jeho ocelovém sevření dlaně a druhou rukou mě hladil po boku. Sklonil se k mému uchu.
,,Přiznej si, že se na mě až tak moc nezlobíš." Zapředl mi do ucha. Překvapeně jsem zamrkala, a abych mu dokázala, jak se plete, tak jsem mu svou největší silou dupla na nohu. Zaskočilo ho to a pustil mne. Rychle jsem se otočila a nakopla ho mezi nohy. Přesný pohyb, který nás jednou učila nějaká policistka na hodině tělocviku pro případ nouze. Teď se to hodilo. Rychle jsem se rozběhla, sama nevím kam, a jakmile jsem zakopla o schod a sesunula se na ně tak, že jsem se parádně praštila do kolene, už jsem to věděla. Rychle jsem se tam vyškrábala a klíčem odemkla dveře. Vpadla jsem dovnitř přesně včas, když se Damon se zavrčením naplácnul do neviditelné bariéry, která zabraňovala vstupu upírů do domu bez pozvání. Oddechla jsem si a klopýtavě se postavila, zatímco na mne ten upír hleděl tak nazlobeně, že jsem snad nic takového dřív neviděla. Rychle jsem přešla ke dveřím a zabouchla mu je před nosem. Opřela jsem se o ně zády a sesunula se na podlahu s dlouhým výdechem.
,,Caroline?" zvolala jsem do domu. Něco zašramotilo v kuchyni a já se znovu rychle vyškrábala na nohy a došla tam. Caroline si držela velký nůž nad zápěstím. Oči doširoka rozevřené, plné strachu. Polkla jsem a pomalu se k ní rozešla. Couvla a nůž přiložila ke své kůži.
,,Musíš ho pozvat dovnitř, pokud mám zůstat na živu." Špitla a z oka jí vytekla slza. Potlačila jsem hysterický křik a přikývla jsem. Přešla jsem ke dveřím, nenápadně jsem přitom vzala naši dřevenou lžíci na obutí bot. Strčila jsem ji za záda a otevřela dveře. Damon tam stál s vítězným úšklebkem a vyčkával. Zamračila jsem se a už po několikáté na sucho polkla.
,,Proč tohle děláš?" zeptala jsem se, zatímco Caroline přešla k nám, stále s nožem na zápěstí, asi čekala na pokyn. Damona však nevarovala, že něco držím.
,,Protože můžu, pozvi mě dál a já nechám Caroline jít, nic si nebude pamatovat. Mimochodem asi by jsi chtěla vědět, kde je tvá teta, že?" optal se s rádoby nevinným úsměvem. Zalapala jsem po dechu, nevydržela to a bojovně jsem vyrazila vpřed. Zůstal stát, nehýbal se, když jsem po něm sekla tou lžící na boty, tak se jen zachechtal, vyrazil mi ji z ruky a přitiskl k sobě. Zamračeně jsem sebou zaškubala a zúžila jsem oči do malinkých škvírek. Kdyby mohl pohled zabíjet, byl by na místě mrtvý. Kývl na Caroline, která zašla dál do domu a prořízla si zápěstí, v místě žil.
,,Caroline!" Vykřikla jsem a marně se pokusila vyběhnout za ní. Držel mě ve svém objetí.
,,Pozvi mě dovnitř a já ji uzdravím. Pokud ne, nechám ji vykrvácet a mezitím si my dva tady můžeme povídat," navrhnul. Zavrčela jsem, podrážděně a poraženě.
,,Pojď dovnitř," špitla jsem. Usmál se a vykročil dovnitř, nejdřív si mne ale přehodil přes rameno a držel mě za stehna. Zabušila jsem mu do zad. Scenérii, která se odehrávala přímo za mým zadkem, jsem jaksi neviděla, ale slyšela jsem jen nějaká zamlaskání a pak něco, jako pití nějaké tekutiny.
,,Můžeš odejít Caroline a nic si nebudeš pamatovat." Řekl Damon a Caroline jako hodný pejsek odešla.
,,Okamžitě mě pusť dolů!" vykřikla jsem, když se dveře zavřely.
,,Ne," odpověděl a zamířil si to po schodech nahoru. Znovu jsem mu zabušila do zad. Copak to ani necítil?!
,,Co to děláš?!" křikla jsem na něj.
,,Nesu tě do tvého pokoje, pokud to není zjevné," odpověděl a namířil si to přímo k mým dveřím. Jak kruci věděl, který je to pokoj?! Shodil mě na postel jako pytel brambor a pozoroval mě. Zamračila jsem se a vzala polštář. Hodila jsem ho po něm, což ho jenom pobavilo.
,,Co po mně chceš?" šeptla jsem unaveně. Lehnul si vedle mě na postel a vzal do ruky Teddyho. Mého medvídka! Taková drzost! Položil si ho na hruď a podíval se mě.
,,Promluvit si," pokrčil rameny a pozoroval mě.
,,O čem?" optala jsem se zmateně.
,,O budoucnosti," odpověděl jednoduše.
,,Fakt nevím, kdy vyrobí terminátora." Odpověděla jsem největší stupiditu, co jsem mohla. Zachechtal se.
,,Já mluvím o tvé budoucnosti." Odpověděl pak vážným tónem.
,,O mé budoucnosti?"
,,O upírství, ano." Přikývl a pozoroval mou reakci. Což byla reakce: Áááááááááááááááááááááááááááá.
,,Žádné upírství není, nebude a teď mi pověz, co jsi udělal mé tetě." Odpověděla jsem a založila si ruce na prsou.
,,Nic jsem jí neudělal, jen zůstane v Grillu na pár skleniček." Pokrčil rameny. ,,A ty, než se vrátí, budeš upír." Dodal. Zalapala jsem, už poněkolikáté dnes, po dechu a vytřeštila oči. Snad mě nechce proměnit, proti mé vůli, ne?
,,Já se upírem nestanu." Zavrtěla jsem hlavou a vyskočila z postele, jako kdybych mohla chytit mor.
,,Ale staneš, proč bys neměla? Všechno tě naučím, budeme spolu lovit, užívat si nesmrtelnosti." Udělal mi výčet upířích věcí. Vrtěla jsem hlavou, skoro jsem se bála, že by mi tím vrtěním mohla upadnout,
,,Já nechci. Já chci zestárnout, mít děti. Prožívat život. Nechci být vraždícím monstrem!" křikla jsem. Nenamáhala jsem schovat svůj úmysl utéct od něj. Rychle jsem přeběhla do koupelny, zavřela se a pozamykala dveře. Sedla jsem si na kraj vany a objala se rukama. Zavřela jsem oči a pořádně se nadechla. Nechtěla jsem být upírem, nechtěla jsem být s Damonem. Jenže moje maličká vnitřní bohyně křičela do mého mozku, že ano. Že se mi i po tom všem Damon líbí. Jak jsem ji mohla poslouchat? Vždyť bych nemohla mít děti, zůstala bych puberťačkou. To ne!
,,Eleno? Jsi doma?" ozvalo se a já zpanikařila.
,,Hned jsem u tebe, Jeremy!" zvolala jsem a rychle odemkla dveře na chodbu. Seběhla jsem schody dolů a objala svého bratra. Ten se jen zasmál a objetí mi oplatil. Zcela jiný Jeremy!
,,Jsi v pořádku po tom všem?" zeptal se ostražitě a pohlédl na mou ztrápenou tvář. ,,Takže nejsi," odvodil si to sám.
,,Jak by asi bylo tobě, kdybys našel mrtvé tělo tvého učitele?" zeptala jsem se smutně.
,,Je mi taky hrozně," objal mě znovu a tiskl k sobě.
,,Já vím," špitla jsem a odtáhla se. ,,Máš nějaké plány?" zeptala jsem se a strčila si ruce nervózně do kapes. Damon nikde není. To nevěstí nic dobrého po těch zkušenostech.
,,No, myslel jsem, že vyrazím s kluky na čundr. Vyhlásili do konce týdne volno." Odůvodnil to.
,,Dobře," přikývla jsem chápavě a v duchu si oddechla, že bude v bezpečí. ,,Nikde jsi už dlouho nebyl, bude jedině dobře, když si někam vyrazíš." Mrkla jsem na něj povzbudivě.
,,Díky, půjdu si zabalit a pak vyrazím. Kdyby se nevrátila Jenna, tak ji pozdravuj. A nedělej hlouposti!" nakázal mi a pak odeběhl nahoru do svého pokoje. Pousmála jsem se, ale k odchodu do mého pokoje jsem se neměla. To za mě vyřešil Damon, který si to sebevědomou chůzí scházel dolů po schodech. Instinktivně jsem couvla dozadu, čímž jsem se ocitla přišpendlená na dveřích. Polkla jsem vystrašené cvakání zubů a hmátla jsem po klice. Damonovi to samozřejmě neušlo a jen se pobaveně usmál. Nadechla jsem se a rychle otevřela. Musím ho odvést od tohohle domů, od mého bratra, od přátel, od Jenny. Prostě od mých blízkých. Rozeběhla jsem se ulicí, nikdo nebyl venku, k mé smůle, nebo možná spíš štěstí… co já vím?
,,Mně neutečeš!" rozezněl se kolem smích. Utvářela se mlha, jejda. Hustá, bílá kaše, ve které jsem slyšela havrana. No skvělé! To mi tak chybělo, fakt, že jo! Se zběsile tlukoucím srdcem jsem běžela dál, nezastavovala jsem se. Můj dech kolísal, v boku mě píchalo, ale já jsem běžela dál až na hřbitov. Proplouvala jsem mezi náhrobky až k hrobu mých rodičů. Damon mě mohl kdykoliv chytit, ale neudělal to. Otázkou zůstává proč. Havran si sedl na blízký náhrobek a pozoroval mě. Mlha se dál tvořila a já se schoulila k náhrobku rodičů. Jenže pak se všechno seběhlo moc rychle. Havran vzlétl, zakrákal a zmizel. Mlha začala pomalu ustupovat a já byla vytažena do stoje. Damon na mě shlížel s pobaveným úsměvem. Pak nasadil svou neprostupnou ledovou tvář. Ta mu bohužel nevydržela dost dlouho. Jeho špičáky se objevily spolu s rudýma očima a černými žilkami kolem. Vyděšeně jsem sledovala jeho pohled k mému krku. Nedýchala jsem, jak mi odhrnoval vlasy a skláněl se k mému krku. Jeho špičáky se mi zaryly do mé tepny a já vykřikla. S mou lidskou silou jsem ho začala strkat do hrudi, abych ho od sebe odstrčila, ale s každou kapičkou mé krve mě opouštěly síly a on si mě u sebe velice pevně držel.
,,Prosím ne," špitla jsem z posledních sil. To už mě pokládal do měkké orosené trávy. Mé podvědomí se zasmálo, že budu mokrá, ale komu by záleželo na tom, že budu mokrá, když budu mrtvá?
,,Neboj se, maličká. Brzy budeš zase plná sil," odpověděl mi Damon, rozkousnul si zápěstí a přiložil mi ho ke rtům. Jeho krev mi stékala do úst a já cítila, jak se mi obnovují síly. Ne moc, ale pořád aspoň něco. S potřebou obnovy sil jsem jeho zápěstí přijala a zavřela oči. Začala jsem pít a on mě přitom hladil po vlasech. Pila jsem, jak jsem jen mohla. Mé síly se mi navracely s každým douškem. ,,Tak je to dobře," pochválil mne ten černovlasý upír a já odlepila víčka od sebe, abych na něj pohlédla. ,,Aspoň teď víš, jaké to je dostávat do sebe sílu." Usmál se velice mile a odtáhnul ode mě své zápěstí, vzal mou hlavu do dlaní a políbil krátce na rty. Pak se ozvalo hlasité křupnutí a já upadla do tmy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bara bara | 5. března 2014 v 9:44 | Reagovat

:-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama