My charming enemy ► 4. Kapitola

31. března 2014 v 9:41 | Tew* |  My charming enemy
Téma: The Vampire Diaries & Charmed
Pár: Kol & Elena
Hl. postavy: Elena, Kol, Chris, Paige, Piper, Phoebe, Klaus, Rebekah, Elijah, Caroline
Vedlejší postavy: Henry, Leo, Bonnie, Wyatt, Coop
Anotace: Elena žije v San Franciscu se svou rodinou, která není zrovna moc normální. Jsou to totiž čarodějky, nadpřirozené bytosti, se kterými je neradno si zahrávat. Elena však v létě odletěla se svým bratrancem Chrisem do Francie na stáž, na uměleckou školu. Jenže co se stane, když narazí v letadle, na cestě zpátky, na velmi pohledného muže?
Tew*: Je to nezvyklý pár, ale já je prostě miluju! :D Užijte si kapitolku. :)

Moc prosím o komentáře, abych věděla, zda se líbí! :) Další přidám za 5 komentářů, začínám nízko. :D


Pohled Kola:
Omdlela. Kvůli té zpropadené látce omdlela. Kolik jí toho dali? A jak to, že má tak velkou moc? Její moc se jí měla obnovit až za pár hodin, ale tu injekci jsem jí chtěl dát pro jistotu dříve. Jak je možné, že se jí vrátila? Bylo to mou krví?
,,Kolik jsi jí toho dal?" zeptal jsem se Elijaha a držel ji dál v náručí.
,,Dvakrát větší dávku než předtím. Musí být silná, když to tak rychle vyprchalo," zamumlal a prohlížel si Elenu. Moje! Málem jsem na něj zavrčel, ale udržel jsem se. Odkdy si činím nároky? A obzvlášť na nepřítele? Čarodějku? Jop, jsem ztracený případ.
,,To teda, odhodila mne jen máchnutím ruky. Jako kdybych byla kus hadru," postěžovala si Bekah a já se uchechtnul. Zamračila se na mne.
,,Kus hadru, to je dobré," zasmál jsem se a Klaus se mnou. Elijah jako vždy neutrální mezi námi. Za to moje sestřička chytala rudou barvu v obličeji. ,,A teď jsi rajče," šeptl jsem a vyhnul se i s Elenou její pěsti.
,,No počkej ty... pokrytče!" vřískla a zmizela pryč. Protočil jsem nad ní očima a vydal se po schodech nahoru.
,,Hlídej ji. Nesmí utéct, je to naše jediná možnost, jak se konečně zbavit těch podlých čarodějek, které už zabili tolik z nás." Zavolal za mnou Klaus, ale já ho nevnímal.
,,Všiml sis toho cucfleku?" zeptal se tiše Elijah Klause a já se pro sebe vítězně usmál. Teď ví, že je moje.

Pohled Eleny:
Pomalu jsem zamrkala a rukou si promnula čelo. Nadzdvihla jsem se na loktech, abych se zorientovala, kde to jsem. Ležela jsem na té velké posteli, která patřila do vybavení ložnice, kterou jsem obývala už den. Spolu s Kolem. Byla noc a on spal vedle mě. Bez trika. Přikrývku měl nízko na bocích a na hlavě vrabčí hnízdo. Vypadal by sexy, kdyby to nebyl takový idiot. Dobrá, je to sexy idiot, přiznávám!
Podívala jsem se na sebe a ztuhla. Měla jsem jen tílko, bez podprsenky a kalhotky. On mě vysvléknul z oblečení? To si snad dělá srandu, ne? On mě osahával když jsem spala? Opatrně jsem vstala a odcupitala ke kufru, který mi tu nechal. Co nejtišeji jsem ho otevřela a vyndala pár krystalů. Nejspíš se dovnitř nedíval. Začala jsem je rozestavovat okolo postele, snad to bude funogvat, i když teď nemám svou moc. Tyhle krystaly by měly zabránit komukoliv, kdo je uvnitř nich, v tom, aby vyšel. Takže pokud je rozestavím správně, tak by byl Kol v pasti. Jeden jsem dala za polštáře a pak je kladla po zemi. Zbýval jeden, když jsem vzhlédla a viděla pobaveného Kola. On nespal? Nejspíš ne, když ten krystal držel v ruce. Do háje zeleného!
,,Zase pokus o útěk? Že tě to pořád baví," zavrtěl nade mnou hlavou a já ten krystal dala na zem, doufajíc, že by mu to mohlo dát aspoň ránu, ale nic! Nic se nestalo. Do háje zeleného!
,,Nepřestane mě to bavit," řekla jsem mu tvrdohlavě a prohrábla si rukou vlasy. Pozorovala jsem ho, jak si mne prohlíží, jak si prohlíží mé tělo. Úchylák jeden. Jeho pohled se zastavil na mých ňadrech. Dobrá, možná trochu, malinko, prosvítaly skrz to bílé tílko. Chytrák, taky musel vzít zrovna bílé, co?
,,Ty krystaly ti jsou na nic, vyměnil jsem je, když jsi spala." Řekl a podíval se mi konečně do očí. ,,Stejně tak i tvé oblečení," dodal s potměšilým úšklebkem a já ho měla chuť zaškrtit. Nikdo mě neviděl nahou, tedy kromě rodičů, když jsem byla ještě malé dítě. Otřásla jsem se a ruce jsem podél boků zatla v pěst.
,,Úchyláku!" zavrčela jsem a otočila se k němu zády. Hvízdnul. On opravdu hvízdnul! Imbecil. Prošla jsem pokojem a zavřela se v koupelně, kde jsem se opřela o dveře a sjela po nich na zem, kde jsem si objala rukama kolena a položila na ně čelo. Teprve teď jsem se rozplakala. Všechno to na mě dopadlo. Byla jsem unesena, jsem bezmocná a obývám pokoj s nadrženým upírem. Původním upírem, který se mi zdál zprvu milý. Tedy, dokud jsem nepoznala jeho pravé já. Co jsem komu udělala, že mě tohle potkalo? Že mne ten upír drží v zajetí? Jeho rodina pořád blábolí jen o tom, že už nechce, aby čarodějky ubližovaly jejich druhu. Ale já nikomu z nich neublížila. Doteď jsem ani nevěděla, že nějací původní existují, sotva jsem slyšela o nějakém upírovi a unesou mě? To je snad zlý sen!
Otírala jsem si tváře od slz a rychle jsem mrkala, abych zahnala další. Nepotřebovala jsem ukazovat ještě více slabosti, než už jsem ukázala. Stoupla jsem si a prohrábla si rukou vlasy. Podívala jsem se do zrcadla a zděsila se. Nos i oči jsem měla červené od pláče. Na krku jsem měla cucflek o velikosti golfového míčku a když jsem se otočila, uviděla jsem i vpich na rameni, kde mi dali injekci. Viděla jsem jen jeden, ještě čerstvý, který jsem schytala před chvílí. Tedy nejspíš dlouhou chvílí, když je noc a předtím byl podvečer.
Omyla jsem si tvář a koukala na sebe do zrcadla. Co bych dala za to, abych mohla zavolat domů. Ale to se nestane. Pochybuji, že i když by se vzdali, tak to nechají takhle. Možná jsem teď naživu, ale bude to tak i potom?
Přešla jsem k oknu. Dovnitř svítil měsíc v úplňku a já se usmála. Minulý měsíc jsem ještě byla ve Francii, když to tak bylo. S Chrisem jsme se přenesli na vršek Eiffelovky a prohlíželi si ho. Já jela, jelikož jsem byla jedna z mála, kterou vybrali na tuhle uměleckou školu, kde jsem měla stáž. Bylo to neuvěřitelné. Chris jel, protože chtěl prožít dobrodružství a pak také prý proto, že chtěl poznat, jaké jsou dívky ve Francii.
Město bývalo osvětleno i v noci, stejně tak i věž, ale přesto, nahoře jsme viděli ten měsíc, který osvětloval krajinu kolem, kde nesvítily lampy, domy. Byla to nádhera a já to chtěla kreslit. A tak jsem si tam přenesla vše potřebné a druhý den ve škole předvedla svůj výtvor. Měsíc, který vrhá paprsky na okolní svět. Měla jsem prý nejlepší práci z mé skupiny, z lidí, co přijeli na tu samou stáž se mnou. Byla jsem nadšená, vše pověděla Chrisovi. Poté jsem to volala i mamce, taťkovi. Tetám Phoebe a Piper, mým nejlepším kamarádkám Caroline a Bonnie. Všichni mi to přáli, starali se a teď? Už nejspíš nikdy neuvidím jejich úsměvy.
S povzdechem jsem se vrátila ke dveřím. Ještě, že mi nechal soukromí. Možná bych si mohla lehnout do vany a usnout tady, co já vím. Aspoň bych měla klid.
Otevřela jsem dveře a vykřikla, když dovnitř padl Kol na zem. Nejspíš byl opřený o dveře, proto se válel na zemi a s uličnickým úsměvem mne pozoroval.
,,Odtud je fakt dobrý výhled," řekl a já protočila oči. Jak říkám, je to úchylák největšího kalibru.
,,Blb," zašeptala jsem si pro sebe a překročila jsem ho. Šla jsem ke svému kufru, kde jsem vyhrabala mé kraťásky na spaní a oblékla si je. Mnohem lepší.
,,Proč jsi vlastně byla v Paříži?" zeptal se mě, ani jsem si nevšimla, že stál přímo za mnou.
,,To tě nemusí zajímat," řekla jsem tiše a chtěla jít do postele, ale on mě chytil za ruku a donutil mne tak se na něj podívat.
,,Zajímá mě to," zašeptal a já se mu podívala do těch jeho očí, které vyzařovaly upřímnost.
,,Byla jsem na stáži, na umělecké škole. Vybrali mne spolu s několika málo lidmi z tisíců po celém světě," řekla jsem mu tiše a koukala se na své bosé nohy. A ano, nepřehlédla jsem, že má na sobě jen boxerky.
,,To je opravdu pocta," řekl mi a já se na něj podívala. Usmíval se. ,,Můj bratr Nik," pokračoval pak a já se zamyslela. To bude asi nejspíš Klaus, jasně. ,,Taky maluje. Je opravdu výborný," dodal a já ho zvědavě pozorovala. ,,Někdy ti ukážu, co nakreslil," nabídl mi a já přikývla. Možná se něčemu i přiučím.
Usmál se a pohladil mne po tváři. Zůstala jsem koukat, jak se sklání a pak mne políbil. Překvapeně jsem zamrkala, ale oplatila jsem mu ho. Byl něžný, cítila jsem, jak mi po těle probíhá příjemné mrazení z pocitu, že tohle je správné. No, ne moc, ale i tak. Uměl skvěle líbat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu

KLIK :)

Komentáře

1 R│graphic blog R│graphic blog | Web | 31. března 2014 v 14:35 | Reagovat
2 Alexis8301 Alexis8301 | Web | 31. března 2014 v 15:44 | Reagovat

Celkom rýchly spád (nie, že by mi to vadilo!) :D Chúďatko Elena. :-( Krásna kapitola, som zvedavá, ako sa budú chovať potom. :D

3 bara bara | 31. března 2014 v 18:12 | Reagovat

super uz se tesim na dalsi :-)

4 Wer Wer | E-mail | Web | 31. března 2014 v 18:46 | Reagovat

Kol a jeho úchylná stránka :D Elena by mala byť rada, že skončila s ním a nie s nejakým iným pôvodným :D S Kolom je aspoň sranda.

5 Erin Erin | 1. dubna 2014 v 8:19 | Reagovat

perfektní ;-)  :-D  :-D  :-D

6 LinDee LinDee | Web | 1. dubna 2014 v 20:16 | Reagovat

Wooow! Naprostá paráda! :)) Líbí se mi spolu! Tak šíleně moc! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama