Sisters in Love | 2/2

10. března 2014 v 8:00 | Tew* |  Short Tales
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Damon & Elena, Stefan & Katherine
Hl. Postavy: Damon, Elena, Stefan, Katherine
Vedlejší postavy: ------
Anotace: Elena a Katherine jsou upíří sestry. V roce 1864 přijíždí do Mystic Falls, kde se jich, jako osiřelých dívek, ujme rodina Salvatorových. Co se stane, když se Elena seznámí s Damonem a Katherine se Stefanem?
Tew*: Starší jednorázovka z druhého blogu, dávám ji i sem. Snad se bude líbit. :)

Klepala jsem se na vrcholu schodiště. Nejistě jsem se rozhlížela po obrovském sálu. Damon stál vedle mě a povídal něco o tom, jak tyto akce nesnáší, ale já vnímala spíš spoustu lidí, krev a vůni Damona. Sestra měla pravdu. Je naprd mít spřízněnou duši. Zvlášť, když vás onen spřízněný vede do přeplněného sálu a vy máte jen touhu ho zatáhnout do kouta, proměnit v upíra a užívat si s ním navěky věků. Já vím, jsem prostořeká, ale takhle na mě působí jeho přítomnost.
,,Je ti dobře? Jsi nějaká bledá," zamračil se Damon a položil mi ruku na tvář. ,,Jsi ledová jako led." Vydechl a vzal mou tvář do dlaní. Ach, přímý pohled jeho očí. Klidně bych se v nich utopila.
,,Je mi, je mi skvěle.." špitla jsem a sklopila pohled k zemi.
,,Není, jsi bledá jako stěna a celá ledová. Měl bych tě vzít do tvého pokoje, takhle na ples nemůžeš," zamračil se.
,,Ne! Já jsem opravdu v pořádku," řekla jsem už jistěji a koukla dolů do sálu. Katherine na tom byla podobně. Takže to možná ano, bylo určitě ano. Stačí přežít noc a ráno nám bude fajn. Přes den by jsme takovéhle být neměly. Tedy aspoň doufám.
,,Opravdu? Jsi si jistá?" zeptal se pro jistotu Damon.
,,Ano, jsem si jistá," pousmála jsem se. ,,Pojďme," líbla jsem ho na tvář a nechala se pomalu odvést dolů. Motala se mi hlava, ale držela jsem se. Čím dřív se napiju Damonovi krve, bude mi lépe. Jo, to mi bude lépe. Počkat! Na co to myslím? Ne! Nebudu se s ním vázat! Nezničím mu život a jeho budoucnost.
,,Zatančíme si?" zeptal se mne Damon. Sál se zatočil, ale přikývla jsem a nechala se odvést na parket. Začali jsme tančit a já pozorovala jen Damona, aspoň tohle trochu pomáhalo od té neustálé touhy zabořit špičáky a pít krev, udělat krevní výměnu a proměnit ho v upíra. Zní to láka- Ne! Nezní to lákavě a já to neudělám!
,,Jsi skvělý tanečník," pousmála jsem se.
,,Díky, ale na tvé nadání nemám," oplatil mi poklonu.
,,To dělají ta léta.. ehm..měsíce praxe." Řekla jsem a pozorovala ho.
,,Nejspíš," kývl. ,,Těším se na naši společnou praxi," dodal.
,,Jakou praxi?" zeptala jsem se zvědavě.
,,V tanci, v životě," řekl Damon s pousmáním. Že by mě chtěl stejně jako já jeho? Ne, to není možné.
,,Jak si to představuješ?" zeptala jsem se ho s úsměvem zvědavě.
,,Takhle nějak," řekl dřív, než mne roztočil a pak si mne přitáhl do náruče a zaklonil na své ruce. Dívala jsem se mu do těch šedých hlubin a zavřela poté oči, když mne políbil. Naše rty, jako kdyby k sobě patřily. Už jsem se nechtěla odtrhnout. Narovnali jsme se a on mne dál líbal.
,,Takový život bych si dokázala představit.." zamumlala jsem do jeho rtů a položila si ruce na jeho hruď.
,,Ano, bude to skvělý život," řekl Damon a pak se jemně odtáhl. Nešťastně jsem zamručela a pak zčervenala. Polovina sálu nás překvapeně pozorovala, ale pak se zase vrátili ke svým činnostem. Jenže já teď musela mít Damona. Teď nebo omdlím. Ajaj. Mé tělo si vybralo to druhé.
,,A kruci," zašeptala jsem, než se mi zamžilo před očima a podlomily se mi nohy. Damon mne zachytil, ale já už upadala do té krásné říše bezvědomí. Poslední co jsem slyšela, byl Damonův vyděšený hlas, sestřin vyděšený a unavený hlas a křik: Udělejte jí místo. Jako kdybych byla velká jak ten sál, no ne?!
Probudila jsem se ve své posteli, slunce svítilo oknem a u mé postele stálo křeslo a obyvatel na něm mě držel za ruku a hlavu měl položenou na paži složenou na posteli. Jeho černé vlasy byly neposlušně uspořádané a stále na sobě měl formální oblečení z plesu. Já na sobě však měla jen spodničku, "kalhotky" a přikrývku.
,,Zůstal tu s tebou celou noc," ozval se mi u ucha šepot mé sestry. Překvapeně jsem se na ni podívala. Ona vypadala spokojeně.
,,Co se stalo?" zachraptěla jsem tiše.
,,Omdlela jsi a on si vzal do hlavy, že tě pohlídá. No a já jsem byla velmi nešťastná sestra utěšovaná Stefanem," uculila se na mne.
,,Ty jsi ho proměnila?" zeptala jsem se tiše, ale chrapot mne nepřešel. Byla jsem dehydratovaná.
,, Ano. Já, na rozdíl od tebe, nechtěla skončit jako omdlévající dívka uprostřed sálu. A Stefan to sám chtěl. Teď spolu budeme navěky." Zasnila se Katherine. Já na ni jen valila oči.
,,Jak jsi mohla?" zaskřehotala jsem a vypálila do sedu.
,,Protože nechci dopadnout jako ty. Bude ti čím dál hůř, pokud neučiníš to, co máš. Nechci, abys zemřela, sestřičko," zamračila se Katherine.
,,Proč by měla umírat?" zeptal se Damon a posadil se. Vypadal naprosto zmateně a tak roztomile!
,,Páč má sestřička nechce něco, co velmi potřebuje." Odpověděla mu Katherine a já ji probodla vražedným pohledem. Jen se usmála a stoupnula si. ,,Promluvte si a já jdu zatím za Stefanem," zasnila se a skoro vytančila z místnosti.
,,O čem to tvá sestra mluvila?" zeptal se mne s obrovským zívnutím.
,,Měla bych ti říct pravdu," zachraptila jsem a pozorovala ho. Smutně jsem ho pozorovala.
,,Dobře," kývnul a chytil mne za ruce.
,,Jsem upírka," špitla jsem smutně. Tak a teď uteče, všem to poví a už ho nikdy neuvidím.
,,A dál?" zeptal se zvědavě. Překvapeně jsem ho pozorovala. Neviděla jsem strach. Jak to?
,,A upíří mohou v životě objevit jen jednu spřízněnou duši," začala jsem. ,,A mou spřízněnou duší jsi ty," dodala jsem.
,,Já? Víš to jistě?" zeptal se a na tváři se mu objevil úsměv.
,,Vím to jistě. Jenže to má háček," řekla jsem ještě.
,,Jaký?" zeptal se a lehce zamračil.
,,Když upír objeví svou spřízněnou duši, nechce se jí vzdát. Chce být stále s ním a tak. No a taky ze všeho nejvíc touží přeměnit smrtelnou spřízněnou duši na nesmrtelnou." Dokončila jsem svoje bláboly.
,,Takže mě přeměníš na upíra," pokýval hlavou.
,,Ne! To ti neudělám!" zavrtěla jsem hlavou.
,,Proč?" zeptal se překvapeně.
,,Protože ti nechci zkazit život. Máš ho celý před sebou a kdybys se stal upírem, nemohl by jsi mít děti a… tak," špitla jsem. ,,Proto zemřu. Když tě totiž neproměním v nejbližší době, tak moje těl bude stále víc strádat. Včera to byl jen začátek. Každá buňka mého těla mi říká, že tě musím přeměnit, ať to udělám, ale já nechci. Nechci ti kazit život." Řekla jsem mu a opřela se o pelest postele.
,,Ale já chci být s tebou a chci být upírem, pokud to znamená, že tě budu moct mít navěky. Eleno, hned jak jsem tě uviděl, cítil jsem, že ty jsi ta pravá. A jestli mi teď řekneš, že mě neproměníš, tak zajdu za tvou sestrou" řekl mi a já se pousmála.
,,Vážně?" zeptala jsem se s úsměvem.
,,Navěky," potvrdil a políbil mne na rty.
,,To budu moc ráda," špitla jsem do jeho rtů.
,,Tak už mě proměň." Požádal mne a já mu s radostí vyhověla.

The End

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu

KLIK :)

Komentáře

1 bara bara | 10. března 2014 v 16:26 | Reagovat

je to super :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama