It's Our Continue, Niklaus ► 15. Kapitola 2. část

24. června 2015 v 22:21 | Tew* |  It's Our Continue, Niklaus
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Klaus & Caroline
Hl. postavy: Klaus, Caroline, Elijah, Marcel
Vedlejší postavy: Hayley, Kol, Katherine, Rebekah, Elena, Damon, Stefan, Bonnie, Tyler, Matt, Sabine (Celeste) a Sophie...
Anotace: Klaus bude otcem? Tak to je šok. Jak pro něj, tak i pro budoucí maminku Caroline. Jak je možné, že je těhotná, i když je upírka a on hybrid? Pomohou čarodějnicím z Francouzské čtvrti, které jim nabízí na oplátku pomoc s miminkem? Co se stane dál ve slavném New Orleans, městě hříchu?
Tew*: Tak a je tu pokračování povídky. :)

***
"Zabil jsi svého otce?" zírala na mě moje Caroline v šoku, když jsem došel do naší ložnice. Naše dcerka ležela uprostřed naší manželské postele.
"Ne, jen jsem mu zlomil vaz a mučil ho. Potřebuju od něj vědět, jak nás našel a hlavně jak se dostal z toho zatraceného spánku, co jsme mu způsobili," zamručel jsem a sundal si tričko.
"Co to tedy znamená? Že v blízkosti naší dcery je psychopatický upír, který jde po krku všem z tvé rodiny?!" zavrčela a já se usmál, byla roztomilá.
"Je zabezpečený," povzdechl jsem si, jak jsem se rozešel do koupelny a rozepínal si džíny. Samozřejmě, že jsem za sebou slyšel sotva slyšitelné kroky, protože jsem by upír, ale hlavně mi bylo jasné, že se jen tak nedá. Je paličatá stejně jako já. Někdy to nesnáším, protože je těžké se s ní pak na něčem shodnout.
"To ale nemění nic na tom, že vystavuješ naši dceru nebezpečí!" dohadovala se dál, jak se mnou vešla do koupelny. Zavrčel jsem.
"Myslíš si snad, že bych naši dceru vystavil nebezpečí?!" křikl jsem naštvaně na ni, až sebou trhla a ustoupila o krok. "Já.. omlouvám se, počkej.." chtěl jsem ji chytit za ruku, ale jen vyběhla z koupelny. "Lásko.." zamručel jsem a šel za ní.
"Trhni si, Klausi, ale tady rozhodně nebudeme s malou spát," řekla jen a vzala mou dcerku, která plakala, nejspíš díky mému křiku, a vydala se s ní ke dveřím. Zavrčel jsem a přemístil se před ně.
"Neodneseš mou dceru z bezpečí domu, zbláznila jsi se?!" zamračil jsem se.
"Já? To ty schováváš vraždícího maniaka ve sklepě, Klausi!" mračila se a něžně u toho houpala malou, která spokojeně usnula v maminčině náručí.
"A co mám dělat? Takhle ho mám aspoň pod dohledem. Caroline, ochráním vás, to víš!" zaprotestoval jsem.
"Vážně? Předtím tě složil k zemi a kdybych na něj neskočila, byl by jsi teď mrtvý!" připomněla mi a já si povzdechl.
"Je tu i Elijah. Jsme na něj dva, lásko," řekl jsem tedy.
"Jistě, Klausi. Kdyby jsi nebyl takový blbec, který musí mít vše pod kontrolou, zabil by jsi ho, protože by ti záleželo na mně a na Abigail. Jenže ty si musíš dokazovat, že jsi král. Ale takhle to nejde," zavrtěla hlavou. "Můžeš si vybrat. Buď já a naše dcera nebo budeš král bez rodiny."
"Caroline, to nemyslíš vážně," zavrčel jsem a rozhodil rukama.
"Klausi, nechci riskovat život naší Abby," zašeptala.
"Slibuju, že ho zabiju, jen potřebuju vědět, kdo mu pomáhá. Lásko, dělám to pro rodinu, naši malou holčičku. Musím vás udržet v bezpečí," pohladil jsem ji po tváři.
"Já se jen strašně bojím," zašeptala a já viděl, jak se jí chvěje ret, byla na pokraji pláče.
"Neměj strach, lásko moje," vzal jsem něžně malou do náruče a uložil ji do postýlky, než jsem svou Caroline přivinul do náruče. Ona mě objala kolem pasu a její tvář se mi zabořila do hrudi. Cítil jsem na své kůži její horké slzy. Celé její tělo se chvělo, když tiše vzlykala. A byla to jen moje vina, protože to já jsem nezabil svého otčíma, to já jsem vystavoval svou rodinu nebezpečí.
"Takže nemá šanci utéct?" zašeptala moje sladká blondýnka a já se usmál.
"Nemá," políbil jsem ji do vlasů a vzal do náruče. Odnesl jsem ji k posteli a uložil do ní. Poté jsem vypnul světlo a odešel do koupelny. Osprchoval jsem se a oblékl si trenýrky a kalhoty na spaní. Vyšel jsem a díval se na postel a postýlku hned vedle ní. Moje holky spaly a já věděl, že Caroline nespala rozhodně klidně. Viděl jsem, jak se převalovala, v té tmě zářily jen její blonďaté lokny a já si promnul tvář. Musel jsem něco udělat a to hodně rychle. Nechtěl jsem přijít o něco, co pro mě bylo nejdůležitější na světě. O mou rodinu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mia Elizabeth Mia Elizabeth | Web | 25. června 2015 v 13:43 | Reagovat

Nedávno jsem narazila na první část téhle povídky, byla jsem přímo učarovaná. Líbí se mi jakým stylem píšeš. Musím říct že jsem všechny části přečetla jako nic. Byla jsem dychtivá :D Musela jsem si přečíst i pokračování. Ještě lepší! Moc jsem si zamilovala tuhle povídku. Rozhodně v tom pokračuj!! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama